Co vlastně je dogdancing, dogdance, heelwork, freestyle nebo tanec se psem? Je to jeden z mnoha oblíbených psí sportů, nejčastěji označován jako dogdancing. Hlavně je to ideální činnost pro budování vztahu mezi psem a psovodem, zábava pro vyplnění nudných procházek nebo dlouhých zimných večerů, ať už máte nebo nemáte závodní ambice.

  Je to kynologický sport při kterém pes plní nejrůznější cviky a triky za doprovodu hudby (ideálně do rytmu). S vhodným doprovodným projevem psovoda, pak dvojice vypadá, že opravdu tančí. Vše samozřejmě dokresluje kostým psovoda, popřípadě i psa a další rekvizity. Nejkrásnější na DD je jeho neuvěřitelná kreativita. Oproti jiným kynologickým sportům není svázán předepsanými cviky a provedením cviků (neplatí pro zkoušky). Naopak, nápaditější a rozmanitější sestavy jsou ty nejlepší. Jediné omezení, na které se klade důraz, je bezpečnost psa, ale to by mělo platit i pro běžný život, nejen pro psí sporty. Další výhodou DD je jeho nenáročnost v mnoha směrech. Na trénink nepotřebujete žádné překážky, disky nebo figuranta, stačí vám hrst pamlsků nebo oblíbená hračka. DD je nenáročný i na prostor, můžete cvičit kdekoliv, ať už na louce o rozměrech fotbalového stadionu nebo na volném místečku v garsonce. Další nespornou výhodou DD je jeho vhodnost pro všechna plemena i neplemena ve všech velikostech. Vše záleží jen na výběru vhodných cviků a triků. A ani mini nebo mega plemena nejsou v nevýhodě jako třeba u agility nebo jiných sportů. Každý si vybere co mu sedí a co nejvíce sedí psovi. Na závodech pak rozhodčí hodnotí sestavu i s přihlédnutím na tělesné dispozice psa i psovoda. Takže DD může dělat opravdu každý, malý velký, hubený tlustý, mladý nebo starý. U DD prostě neplatí, že starého psa novým kouskům nenaučíš.

  Nejběžnější cviky jsou podávání tlapek, otočky, chůze u nohy, couvání, obíhání, panáčkování, válení sudů, slalom mezi nohama psovoda a mnoho dalších cviků od jednoduchých až po ty složitější kdy pes pracuje ve větší vzdálenosti od psovoda nebo provádí složité a velmi propracované cviky. Vše záleží jen na kreativitě psovoda, na jeho časových možnostech a hlavně na ambicích. Ale i s denním desetiminutovým cvičením na procházce nebo doma se dá udělat hodně! Důležitý je kladný přístup k výcviku (ne pod tlakem nebo donucením), správně načasované odměny a pochvaly, motivace a dobrý vztah se psem. Navíc trénink DD a učení nových cviků nejen rozvijí psí mysl, ale i tělo, pes se naučí soustředit na svůj vlastní pohyb (cviky couvání, zvedání zadní tlapky, panáčkování atd.), rozvíjí se koordinace pohybů i ohebnost, což se může hodit v jiných sportech (třeba agility).

Tím si dogdancing získává oblibu stále u více pejskařů. Ať už plánují závodní kariéru, chtějí pobavit rodinu nebo jen aktivně trávit čas se psem. Pohled na sehranou taneční dvojici zaujme každého, proto směle do toho! Dogdancing je prostě jedna velká zábava.